Číňani tady nasadili studiu úplně jinou laťku

Opět zdravím po dlouhodobější neaktivitě. Jak lze vyčíst z nadpisu, tak tato neaktivita byla způsobena neskutečným zápřahem ve škole, kde jsem trávil poslední tři týdny minimálně 12 hodin denně. Jinýmy slovy jsem za poslední měsíc nic jiného nezažil než studijní peklo.

!!!ŠKOLA!!!

Studuji tady International MBA program a mými spolužáky jsou lidé z celého světa (Sierra Leone, Madagaskar, Kolumbie, Jižní Korea, Kongo, Malaysie, Palestina, Egypt, Malawi, Botwana, Senegal, Irán, Kazachstán, Benin, Německo.....). Je nás celkem 22 a není mezi námi ani jeden Číňan - pouze cizinci. Musím uznat, že všichni to jsou úžasní lidé a už teď vím, že mi budou chybět - jsem totiž jediný exchange student v tomto kolektivu a trávíme spolu prakticky veškerý náš čas.

Jak to tedy poslední tři týdny vypadlo se pokusím popsat na následujících pár řádcích. Tedy každé ráno jsem se probouzel v 7:30, abych stihnul být na osmou ve škole, kde mi začínal předmět "Strategic management", který byl vyučován pravděpodobně nejlepší a nezkušenější profesorkou, kterou jsem kdy zažil a kterou asi už nikdy žádný jiný kantor nepředčí - Dr. Ita O'donovan. V minulosti učila a pracovala na projektech po celém světě, vymyslela systém odměňování hasičů ve Velké Británii, byla poradkyní Jásira Arafata a byla také několik let CEO britského Haringey Councilu (byla tedy šéfová několika tisíců lidí). Pracovala také na Harwardu, kde spolupracovala mimo jiné s Rosabeth Moss Kanterovou (pro ty co neví, tak je to jedna z nejvýznamnějších osobností současného managementu).

Moje fakulta

ANO, hodiny byly naprosto úžasné, charismatická učitelka, plná energie a odhodlání předat své zkušenosti někomu jinému. Předmět jsem studoval s nadšením a ve středu jsem úspěšně absolvoval závěrečnou zkoušku.

Druhý předmět začínal každý den ve 14:30 nesl název "Enterprise and Society", kde nás učil starší profesor z University of Birmingham. Hodiny nebyly tak zajímavé jako ty dopolední (alespoň z mého pohledu). V hodinách se řešilo mnoho případových studií na různá témata od kolektivizace, přes společenskou odpovědnost firem, veřejné statky až po různé druhy analýzy zájmových skupin, takže absolvování tohoto předmětu je pro mě taktéž velkým přínosem.

Každý den jsme samozřejmě dostali za úkol vypracovat seminární práce (z pravidla dvě - každá na 2 A4) a během tří týdnů jsme taktéž dostali 4 skupinové projekty. Co z toho vyplývá. Z toho vyplývá, že jsem každý den přišel naprosto unavený v 7 večer domů, neměl jsem čas se pomalu ani najíst, protože jsem musel napsat dvě dlouhé seminárky - (dlouhé byly především proto, že abych byl schopný něco napsat, tak jsem vždy musel přečíst o tématu tak 150 stránek textu a to trvá nějaký ten čas). Takže jsem se každý den učil tak do půl třetí do rána a další den opět to stejné - takže jsem měl takový studijní kolotoč, během kterého jsem se naučil nespat a mojí oporou byl čínský zelený čaj, kterému děkuji, protože bez něho bych to prostě nezvládl. Celý týden jsem se těšíl na víkdend, jak se vyspím a odpočinu a to jsem neměl. Vždy jsme dostali skupinovou práci, kvůli které jsme byli nuceni strávit celou sobotu na meetingu, kde jsme řešili co kdo bude dělat, sháněli jsme informace a řešili, jak to odprezentujeme atd atd atd. Mimo jiné do předmětu, kde nebyl skupinový projekt, tak jsme dostali pro změnu za úkol vypracovat dvě seminárky.

Ano bylo to velice deprimující zvlášť když vím, že Jirka v Pekingu má čas na cestování a já jsem tady zavřenej ve městě a čas mi utíká neskutečně rychle.

Musím říct, že tento systém, který tady panuje je dle mého názoru špatně nastaven, protože seminární práce, které po nás vyžadovali, se zkrátka nedají napsat ze dne na den na té nejlepší úrovni. Bylo to opravdu velice vysilující a časově téměř nezvladatelné. Na druhou stranu - přežil jsem to ve zdraví a myslím si, že to má i své výhody, kterých je pochopitelně méně než nevýhod.

SINGAPUR A MALAYSIE

V prosinci mě navštíví brácha, tak se těším. Máme spolu sraz v Hong Kongu 8.12. a z HK následně pojedeme do Macau, Guangzhou, Guillinu a Shenzhenu následně přesun letadlem do Singapuru a výlet zakončíme v Malaysii.  Štědrý den strávíme tedy v hlavním městě Malaysie - Kuala Lumpur. Článek z našeho výletu bude o poznání zajímavější než tady tento.

Ostatně já bych sem rád něco napsal, ale já se poslední tři týdny pouze učil - nebyl čas jít ani na pivo, takže jsem vlastně nic nezažil.......